PaedDr. Václav Homolka

Senátor parlamentu ČR za volební obvod č.5 Chomutov

Problematika dostupnosti středoškolského a vysokoškolského školství na chomutovsku

promoce-na3.JPG
Pokud se podíváme na konkrétní čísla vypovídající o vzdělanostní struktuře obyvatel Chomutovska starších 15 let, nejsou moc lichotivá. Základní vzdělání má zhruba 30 %, vyučených je 40 %, maturitu má 25 % a vyšší odborné a VŠ vzdělání asi 5 % obyvatel. Oproti průměru ČR máme poněkud vyšší zastoupení obyvatelstva s nižším vzděláním, ale struktura vzdělanosti je srovnatelná se situací v Ústeckém kraji jako celku. Společně s okresem Sokolov máme nejnižší zastoupení vysokoškoláků.

Právě vysokoškolsky vzdělaní lidé by našemu regionu velmi prospěli, neboť by se tím zvýšila kulturní úroveň a odpadly by nebo se snížily sociální problémy. Rovněž je známo, že mezi vysokoškoláky je nejméně nezaměstnaných. Pokud však mladí lidé jdou studovat do velkých měst, většinou si tam najdou práci a zpátky se nevrací. Je proto potřeba zamyslet se, jak takové studenty motivovat, aby se jim Chomutovsko stalo domovem. Vhodným stimulem by mohla být např. cílená stipendia, přidělení bytu a samozřejmě možnost zajímavé práce.
Velkým problémem podle mne jsou nízké mzdy většiny rodin, které si nemohou dovolit dát děti na studia. Denně dojíždět do Prahy či Plzně je časově náročné a drahé, o bydlení ani nemluvím. Vysokoškolské koleje již nejsou asi připraveny pro obyčejné české studenty, je výhodnější je pronajímat cizincům a bohatším klientům. Určitým zlepšením pro náš region je otevření strojní fakulty v Chomutově, detašovaného pracoviště ČVUT, což umožní několika desítkám takto odborně zaměřeným studentům se realizovat v blízkosti bydliště daleko levněji. Navíc s příchodem japonských investorů do průmyslové zóny Triangl budou mít větší naději na získání dobrého zaměstnání.
Středních škol máme v okrese poměrně dost, horší je to s jejich zaměřením. Ne všechny produkují studenty, kteří se bez potíží uplatní na trhu práce. Většina rodičů samozřejmě preferuje, aby dítě mělo maturitu, ale někdy přeceňují jeho schopnosti a to přináší problémy. Pokud je dítě manuálně zručné, bude mu spíš vyhovovat konkrétní práce než teoretizování. Škoda, že některá učiliště zanikla a žáci zbytečně dojíždějí a tahají rodičům z kapsy peníze, neboť chudší rodiny si to nemohou dovolit. Naděje takového mladého člověka, že bude dělat, co ho baví, se tak poměrně brzy ztrácí. Pokud bude současný trend snahy posilovat gymnázia pokračovat, bude sice přibývat lidí, kteří mají trochu vyšší vzdělání, ale jejich šance na uplatnění se sníží. Zůstane tak velký zájem o vyučené, a to hlavně ve strojírenských oborech jako jsou např. obráběči kovů, ale ti nebudou. Navíc úroveň škol s maturitou zákonitě poklesne, neboť v systému, kde se vše měří jenom finančními pohledy bez návaznosti na budoucí potřeby trhu práce, se bude každý ředitel snažit udržet i méně nadaného studenta, jen aby nepřišel o dotaci.
V následujících několika letech bude ubývat studentů, v některých případech je dobré, aby se školy spojily, a tak nezanikly. Nesmí se to však stát metodou, jak menší školy zavřít. Některé mají své specifické poslání a těžko by se nahrazovaly. Já osobně nejsem nakloněn šetření v oblasti školství, vždyť ne nadarmo se říká, že investice do vzdělání je tou nejlepší investicí. Doporučuji postupně využít situaci s menším počtem žáků k tomu, aby se počet žáků ve třídě snižoval na 20 až 17. Pak by měl učitel možnost pracovat více individuálně i lépe ve skupinách. Více času by se dalo věnovat didaktickým hrám.. Myslím, že by se hodilo občas zadat zevrubnou analytickou studii, na jejímž základě by se pracovalo na rozvíjení regionu, přičemž by se asi vždy mělo začínat v oblasti školství.

zobrazeno 2172x, vytvořeno 14.2.2008 22:35

 

Copyright © 2007 Beaver Site Studio Graphic - všechna práva vyhrazena

webdesign, code by Rony

php, redakční systém by Martin Žaloudek