PaedDr. Václav Homolka

Senátor parlamentu ČR za volební obvod č.5 Chomutov

Senát je plnoletý

133863-article-foxl0.jpg
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) podporuje zavedení finančních sankcí pro zákonodárce za neúčast na jednání parlamentu. Uvedl to na včerejším shromáždění k osmnáctému výročí vzniku horní komory.

Senátoři by podle svého předsedy měli své ostatní aktivity mimo rámec mandátu utlumit. »Kdo kandiduje, musí být připraven na to, že vše ostatní, co dělal dosud, bude po zvolení moci vykonávat až nad rámec svých senátních povinností,« uvedl šéf horní komory. Pro koho není senátorství práce číslo jedna, ten by měl podle Štěcha svůj postoj změnit. »Osobně podporuji návrh na přijetí mechanismu, který se bude v návaznosti na účast na jednáních a hlasování pléna a výborů dotýkat našich platů.
Je to běžná praxe i v jiných profesích. Každý má být placen za odvedenou práci,« dodal Štěch.
Se zavedením finančních sankcí za neomluvenou absenci souhlasí i senátor Václav Homolka (KSČM). »Senátor, který i nadále vykonává funkci primátora nebo hejtmana, což jsou funkce na plný úvazek, nemůže mít čas na to, aby se plně věnoval i senátní práci.
Možná by stálo za to, pouvažovat nad tím, zda by ten, kdo i nadále vykonává jinou činnost na plný úvazek, neměl brát pouze poloviční plat senátora,« řekl Homolka našemu listu. V horní komoře sedí také mnoho starostů, lékařů, ale i například majitelů velkých firem, kteří se nadále plně věnují i své profesi. O zavedení sankcí za neomluvenou absenci zákonodárců se mluvilo v souvislosti se zákonem o zvýšení platů ústavních činitelů, který má horní komora schvalovat dnes.

Problémy řeší z pohledu regionů

Štěch s poukazem na 18 let existence Senátu uvedl, že horní komora v porovnání s lidským věkem dosáhla plnoletosti a změnila se její povaha. Původně měla být »jakousi radou starších, radou moudrých, ne nutně spojených s politickými stranami«, pro někoho představovala odkladiště vysloužilých nebo nepohodlných politiků. V posledních letech se ale Senát podle Štěcha stává komorou regionálních osobností s pevnou vazbou ke svému obvodu. »Nemají potřebu na sebe lacině upozorňovat a dohánět chybějící sebevědomí,« uvedl Štěch. Senátoři tak podle něj na rozdíl od poslanců mohou lépe odolat politickým hádkám i hrátkám a lobbistickým tlakům.
»Pravdou je, že Senát se snaží být trošičku nadstranický a řešit problémy z pohledu lidí z regionů. To docela plníme, což se ukázalo i na tom, že jsme některé zákony vraceli do sněmovny, problém je ale v tom, že některé normy se k nám dostávají na poslední chvíli a už o nich nelze podrobně debatovat,« podotkl Homolka. V minulém dvouletém funkčním období Senát podle Štěcha projednal 170 návrhů zákonů. Z nich 24 vrátil sněmovně s úpravami, které poslanci v polovině případů akceptovali, a dvanáct zamítl. Z patnácti senátních předloh sněmovna schválila čtyři. V případě evropských norem Senát zaujal stanovisko ke 144 návrhům, což ho řadí na druhé místo mezi parlamentními komorami zemí EU za Portugalsko, kde parlament musí povinně projednat všechny unijní předlohy.  

zobrazeno 947x, vytvořeno 22.12.2014 00:50

 

Copyright © 2007 Beaver Site Studio Graphic - všechna práva vyhrazena

webdesign, code by Rony

php, redakční systém by Martin Žaloudek